Základem děje baletu je středověká legenda, v níž ožívají rytířské časy. Krásná a křehká hraběnka Raymonda z Doris, která je snoubenkou mladého rytíře Jeana de Brienna, je po jeho odchodu do války vystavena vášnivému dvoření mužného a okouzlujícího saracénského velmože Abderachmana. Boj o krásnou Raymondu se pak odehraje nejen mezi dvěma soupeřícími muži, ale také v srdci hlavní hrdinky příběhu. 

Na konci 19. století napsal skladatel A. Glazunov "Raymondu" (balet). Obsah je vypůjčen z rytířské legendy. Poprvé byla představena v Mariinském divadle v Petrohradě.

"Raymonda" je velkolepým představením s romantickým spiknutím?, krásnou hudbou a jasnou choreografií. Je jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších ruských baletů. Autor hudby je Alexander Glazunov. Dílo napsal na přání I. Vsevolzhského, který v té době byl ředitelem císařských divadel. Skladatel dostal jen velmi málo času na psaní hudby pro tento balet. Raymonda byl první balet napsaný A. Glazunovem. Skladatel pracoval s nadšením a  potěšením. Měl rád téma středověku a rytířství, které ho zajímalo od dětství.

Jak bylo uvedeno výše, libreto baletu Raymonda bylo založeno na rytířské legendě. Shrnutí tohoto dokumentu bude uvedeno v textu níže. Původní tvůrci: libreto I. Vsevolzhsky, M. Petipa., scénář L.Paskova a choreografii vytvořil génius M. Petipa. Balet Raymonda byla jeho poslední velká produkce. Hlavní taneční část sólistky patří mezi nejobtížnější. Raymondu tančili velké baleríny, jako M. Plisetskaya, G. Ulanová, N. Dudinská, N. Bessmertnová, L. Semenyaka a další.

Hlavní role:

Raymonda
Bílá dáma
Hraběnka Sibylla
Knight Jean de Brienne
Abderakhman

A také ředitel zámku, přátele Raymondy, stránky, trubaudory, retinue, rytíři, vazalové, dámy, sluhové, vojáci, mravenci, zpěváci.

Shrnutí baletu "Raymonda". Hlavní postava je mladá krásná dívka. Má snoubence - křižáka Jeana, kterého čeká z kampaně. Abdurakhman dorazí na oslavu při příležitosti narozenin Raymondy a zeptá se o díky ruku. Ale Saraceny odmítá. Pak se ji snaží unášet. Ale ženich, který se vrátil v čase, zachrání dívku a zabije Abderakhmana v souboji. Svatební hostina se stáhne.

Děj baletu raymonda:

I. dějství

Sídlo hraběnky de Doris je chráněno Bílou paní, která se zjeví vždy, když hraběnkám hrozí nějaké nebezpečí.

V předvečer křižáckého tažení vedeného maďarským králem Ondřejem II. se koná na zámku hraběnky Sibilly de Doris ples. Její krásná neteř Raymonda se zde loučí nejen se samotným králem, ale také se svým snoubencem, rytířem Jeanem de Brienne. Poslední společné setkání je naplněno láskou, lítostí i smutkem z odloučení. Když milostné objetí přeruší zvuk trubky velící vojsku k odchodu do války, nasazuje rytíř Jeane de Brienne rytířskou zbroj a opouští svou dívku.

Raymonda zůstává posmutnělá mezi svými přáteli. Lehký šál, poslední dárek a vzpomínka na de Brienne, je v jejích představách pomyslným objetím milovaného muže. Snaha rozveselit se hrou na loutnu a tancem s přítelkyněmi vychází naprázdno. Raymonda vychází na terasu, kde se jí zjeví Bílá paní a přináší varování v podobě záhadného snu.

Před Raymondou se rozprostře zahrada a v nezřetelném oparu se zjeví skupina dívek.

Tanečnice se neustále přibližují a Raymonda náhle chápe, koho jí éterické víly přivádějí. Přichází rytíř Jeane de Brienne. Šťastná chvíle však netrvá dlouho. Místo jejího milého zde náhle stojí neznámý cizinec. Bez dlouhého otálení se jí vrhá k nohám, vášnivě se jí vyznává ze své lásky k ní, nabízí jí moc, bohatství a žádá ji o ruku. Přestože ho odmítá, cizinec z Východu je stále dotěrnější, jeho otroci zmenšují prostor kolem Raymondy, sápou se po ní… Náhle se on i jeho doprovod rozplývají, s nimi mizí i tanečnice a zahrada.

II. dějství

Krátce po té slaví Raymonda narozeniny. Teta Sibilla pozvala mnoho hostů, mezi kterými přichází v doprovodu černých otroků i velitel Španělů Saracén Abdérachman. Bohatý muž je okouzlen Raymondinou krásou a skládá ji k nohám vzácné dary. Raymonda je však tímto setkáním zaskočena. Ve Španělovi totiž poznává onoho cizince z jejího snu, který ji tolik vystrašil. Mladá šlechtična taktně odmítá jeho poklony, dary i nabízený sňatek. Saracén jí nenahání strach, ale vzbuzuje v ní čím dál větší odpor a pohrdání.

Sebevědomí muž se nehodlá krásné dívky vzdát, pyšně se chlubí svými tanečnicemi a neustále přikazuje otrokům, aby přinášeli nové dary.

Jakmile se naskytla vhodná příležitost pro Abdérachmana, mění se noční výstraha ve skutečnost. Otroci obklopí Raymondu a Saracén se jí pokouší unést. V poslední chvíli se nečekaně vrací z války rytíř Jean de Brienne, který mu zkříží cestu. Jakmile zachrání svou snoubenku a předá ji do bezpečí, jde si vyrovnat účty s Abdérachmanem v rovnocenném souboji. Saracén je jeho mečem smrtelně zraněn, klesá k zemi, z posledních sil obrací tvář k Raymondě a žádá ji o její přízeň. Ta však definitivně odmítá majetek i srdce zraněného Abdérachmana, kterého otroci ukládají na nosítka a kvapně opouštějí zámek.

Vítězství Jeana de Brienne je posledním krokem k plánovanému sňatku s milovaným rytířem. Velké svatby se účastní i spolubojovník ženicha, sám král Ondřej II.